Po né až tak vydařené první výpravě na vrcholky Orlických hor za účelem rozdávání, ale i zisku bodů do diplomu "Tisícovky Čech, Moravy a Slezska", jsme opět vyrazili dobývat další vrcholy. Tentokrát jsem vybral Korunu, kontestové to pracoviště kluků z OL7M a blízkou o něco nižší Homoli. Autem jsme zajeli až do sedla mezi Korunou a Homolí, přičemž nutno podotknout, že to nebylo až tak jednoduché, jak to teoreticky vypadá. Na mapě je sice zakresleno v tomto sedle parkoviště, ale dostat se k němu není jen tak. Chudák motorista musí překonat dva zákazy vjezdu.....Ale auto jsme úspěšně zaparkovali a vydali jsme se na pochod, HI. Rodinný FRD tým se účastnil ve 100% obsazení, tj. včetně logistické podpory (XYL). Počasí nám tentokrát přálo a tak se šlapalo velice pěkně a dívat se taky bylo na co. Je to ostuda, ale ač jsem rodilý rychnovák, Orlické hory, které jsou za humny, nemám skoro vůbec prochozené, takže i na Korunu to byl pro mne prvovýstup. Vědom si jako velitel rodinného družstva velké zodpovědnosti za správnou navigaci a nechtěje se z časových důvodů zdržovat nějakým kufrováním pochybnými zkratkami, zvolil jsem mastňáckou trasu po hlavní červené magistrále s tím, že z ní potom odbočíme doleva a trochu se vrátíme. Jednu chvíli, poté co jsme dorazili k mapou podchycené studánce (samozřejmě vyschlé), jsem byl už na pochybách, jestli jsme tu správnou odbočku už nepřešli, ale po dotazu vzneseném ke skupině čundráků jdoucí proti nám jsem se trochu uklidnil, protože potvrdili, že nějaká odbočka doleva bude následovat cca po 100metrech. A tak se taky stalo. Zdárně jsme odbočili a stoupali do kopce. Podle malých betonových bunkrů po stranách cesty jsem usoudil, že jdeme skutečně správně, anžto jsme na cestě zvané "Bunkrovka". Našim oběma juniorům se jako každým správným klukům bunkry moc líbily a samozřejmě je chtěli hned prozkoumávat. Na to však nebyl čas, protože jsem chtěl, aby Honzík stihl z Koruny FM kontest, který měl už zanedlouho začít. Musím se přiznat, že jsem už netrpělivě vyhlížel srub na vršku kopce, ze kterého jezdí OL7M a byl jsem docela rád, když jsem ho konečně za poslední zatáčkou uviděl. Překvapilo mne, že nikde nebylo žádné známky toho, že by se odsud jezdily nějaké závody, žádné stožáry, ani kotvy....., no prostě nic. Na tomto místě musím před klukama smeknout, vím co to je stavět všechno před závodem a po závodě zase všechno balit. Vestec je sice skoro poloviční kopec, to je pravda, ale zase přece jenom nemusíme stavět úplně všechno, něco zůstává. Takže po tomto poznání (doposud jsem myslel, že anténní farma zůstává na Koruně i mimo kontesty) už klukům tu kilometrovou kótu až tak nezávidím.
    Ale zpátky k naší výpravě. Začátek FM kontestu se kvapem blížil a tak jsme nijak neotáleli se stavbou anténky. Vybrali jsme si střechu jednoho z bunkrů (jak jinak, HI) a postavili jsme stožárek, tentokrát už jenom se 4el KRCkou, protože jsem usoudil, že čtyři prvky na těchto kótách k danému účelu stačí až, až a nechal jsem delší anténu doma. Udělal jsem ještě před závodem (teď jsem měl chuť dát slovo závod do uvozovek, copak je to za závodění na FM, HI?!) pár QSO do diplomu a už jsem předal mikrofon Honzíkovi a potom jen sledoval, jak mu to pěkně přibývá. No abych byl přesný, mimo to jsem mu psal deník a občas pomohl otočit anténou. Myslím, že vzhledem k jeho věku (bude mu teprve 9) je to omluvitelné, HI. Kopec je kopec a chodí to z něho i na FM - viz deníček. Po závodě jsem se věnoval rozdávání bodů do diplomu a kluci mezitím prozkoumali vnitřek bunkru. Našli tam papír se seznamem skedů OL7M z nějakého kontestu z roku 97 a to bylo v podstatě jediné, co dokazovalo, že tady kluci závodí. Potom co zájem o spojení do diplomu upadl, jsme lehce poobědvali a za stálého vedra (jaký to kontrast k té sibérii minule na Velké Deštné!) jsme se přesunuli zpátky k autu. Jako teď již zkušený horal, HI, jsem zvolil cestu dále kolem bunkrů a dolů do sedla. Do auta jsme odložili nepotřebný vybitý akumulátorek a s těmi zbývajícími a s ostatním proviantem jsme se ještě vypravili na sousední Homoli, odkud to navzdory předpokladům chodilo docela obstojně. Na kótě ještě ležela dřevěná tyč o které se zmiňuje známý nestor tisícovkářů Igor OK1TGI na svých velmi pěkných webových stránkách. Rozdával jsem body do cca 16hodin, přičemž jsem se i osobně pozdravil s kolegou, stejně potrefeným amatérem, který předtím vysílal od Kunštátské kaple a z Tetřevce a přesunoval se na bicyklu přes Homoli na Korunu. Krátce jsme poklábosili a já jsem se věnoval dále vysílání.
    Potom co přestal být zájem o body, sbalili jsme veškeré propriety, přesunuli jsme se k autu a odjeli spokojeni do stálého QTH. A když říkám spokojeni, tak musím zdůraznit, že spokojena byla i XYL Ivuš a to na podobných akcích s radioamatérským podtextem nebývá až tak zvykem. Pochválen buď autor a tvůrce rodinného diplomu Tisícovky!

 





OK1FRD team a bunkr na Koruně





  





A ještě jednou na bunkru







  




Honza OK1FRD 2.operátor během FM contestu






 






Péťa směruje






 





QTH Homole - anténa "přigumicukována" ke sněhové tyči







  




Odpočinek ve stínu na vrcholku Homole