Možná trochu netradičně, v létě před polňákem, ale i tak celkem v hojném počtu, jsme se sešli na dalším z našich RSRK. Jako místo posezení jsme v rámci dlouhodobých průzkumů zkušebně zvolili chrudimskou restauraci Na Hradbách. Tento podnik již delší dobu testuje Pavel OK1DNZ a jelikož jeho reference byly veskrze kladné, stala se tato restaurace jednoho pátečního večera naším dočasným útočištěm.Tomu samozřejmě, jako vždy předcházely odborné debaty místních znalců během našich středečních radiokroužků. Pavel zorganizoval, taky jako obvykle, termínovou anketu a průnikovou metodou nám vyplynul právě ten správný a v tomto případě i jediný možný termín, kdy mohou všichni. Součásti příprav byl i Pavlův tradiční buletinek, ve kterém nám nastínil, co nás čeká. A čekala nás v podstatě samá pozitiva (alespoň z mého pohledu). Pivo Budvar, velmi slušné jídlo, celkem solidní ceny a v neposlední řadě i možnost hlasitého projevu. Hlasitý projev je totiž vlastností některých z nás a ne všude toto akceptují. V tomto případě nás však slečna servírka ubezpečila, že s tím nemá nižádný problém, že nedávno u nich měli posezení důchodci, kteři vzhledem k již slabšímu sluchu mezi sebou taktéž komunikovali poněkud hlasitěji a přežila to bez úhony. A mimo to, že pokud by bylo nejhůř, tak použije špunty do uší. I tak jsem se jí raději při odchodu ještě slušně zeptal, zda jsem neřval přespříliš, načež jsem byl ubezpečen, že nikoliv.
    Samotný večer proběhl tak jak má, zábava byla jako vždycky výborná, pivo opravdu lahodné a i činnost těch pohybových čidel, ovládajících osvětlení na WC, jsem po nějaké době a prvotních nedobrých zkušenostech pochopil, HI.
    Posezení jsme ukončili krátce po půlnoci a s mírným halasem na chrudimském náměstí jsme se rozešli (chrudimské hamstvo) a rozejeli (my ostatní) domů.