Po "smogových" zkušenostech z minulého RSRK jsme se rozhodli zkusit nové restaurační zařízení. Volba padla na restauraci "U Dalibora". Tady pravda bylo nekuřácké, takřka rodinné prostředí a zpočátku i hbitá obsluha. Krmě ovšem nic až tak moc - tomuto "nic až tak moc" korunovala silně přesolená polévka. Co však bylo horší, byl očividný nezájem personálu o nás, potom co jsme dovečeřeli a krmi jsme chtěli řádně zapít, jak se sluší a patří. Slečna servírka možná usoudila, že už stačilo a že bychom už mohli zaplatit a vypadnout. Možná ji vyděsila hlučnost některých jedinců (no tak mluvím víc nahlas, když něco vypiju, no a co???....někdo se zase třeba pere.....), nevím. Každopádně příští RSRK budeme zkoumat zase nějakou novou lokalitu.
    Co se vlastního posezení týká, zábava byla, jako již tradičně, perfektní. Přivítali jsme mezi sebou zvláště srdečně Lukáše OK1MHW s XYL Hankou. Proč to? Tady je vysvětlení. Oni se totiž zúčastnili naší schůzky radiokroužku poprvé coby novopečení rodičové. Krátce před RSRK se jim totiž narodil synek Vojtíšek. Oběma rodičům to v čele stolu moc slušelo. Já jsem si taky bystře povšiml, jak Lukáš coby novopečený taťka, hnedle zvedá tu sklenici tak nějak jinak, uvážlivěji, s větším nadhledem....., no prostě jinak, HI.
    Nesmím taky opomenout, že se opět zúčastnil po dlouhé době Petr OK1FRG, který se pár dní předtím, vrátil z půlročního putování po ZL. Zde jsou k nahlédnutí nádherné fotky, které Péťa v ZL nafotil. Ještě z něho vyzařovala pohoda, kterou si v sobě přivezl, uvidíme, jak mu dlouho v tom našem tržním nevšímákově vydrží, HI.
    Domů jsme se spořádaně odebrali nějak okolo půlnoci. Příští RSRK bude zřejmě až zase někdy na podzim.