Myslím, že obecně jsou vžity dva způsoby. Drsňáci, milovníci rychlých řešení, jednoduše odizolují střední vodič v délce dané délkou kolíku konektoru, dielektrikum nechají v délce dané mezerou v konektoru, stínění rozpletou a přehnou přes vnější plášť, zastřihnou na patřičnou délku (aby z konektoru netrčelo), zašroubují a je hotovo. Hotovo však bývá jenom na omezenou dobu, po čase může dojít k tzv "vakl kontaktu" mezi stíněním a konektorem.
    Druhý způsob, se kterým zřejmě počítá výrobce konektoru, je stejný jako předešlý a je vylepšený o to, že se kabel s přehrnutým stíněním zašroubuje o něco dále do konektoru, tak aby se stínění dostalo až pod "montážní" otvory a tady se propájí s pláštěm konektoru. Teoreticky to vypadá jednoduše, ale prakticky to naráží na několik úskalí. I za splnění předpokladu, že nám na plášť konektoru chytne cín (předem jsme oškrabali a pocínovali), je potřeba konektor prohřát a to se už zpravidla nelíbí PVC plášti kabelu, který se začne tavit a v roztavené černé hmotě se začne stínění ztrácet a je hotovo, tudy tedy cesta nevede.
    Mně se osvědčil následující postup. V potřebné délce odstraním vnější černý plášť. Nyní následuje jeden, dle mého názoru, důležitý fígl. Asi 2cm od konce černé, vnější izolace navlékneme cca třímilimetrový prstýnek ze samosmršťující bužírky, kterou následně nad svíčkou opatrně "zatáhneme". Tím vlastně rozměrově jakoby nahradíme přehrnuté stínění, které místo přehrnutí rozpleteme na dva pramínky, každý z nich mírně "slaníme" a potom je zkrátíme na délku o cca 1cm kratší, než je délka středního vodiče. Z důvodu lepší manipulatelnosti je v tomto stádiu ještě necínuju. Nyní následuje zašroubování kabelu do konektoru, vytažení polovin stínění montážními otvory (k tomu dobře poslouží jednoduchý háček z drátu a pinzeta), znovu překontrolujeme jestli nám nezůstal nějaký pramínek někde jinde než je žádoucí a pocínujeme, zkrátíme a připájíme k plášti konektoru. Nakonec uděláme třešničku na dortu t.j. zkrátíme a zapájíme střední vodič do konce středového kolíčku a hotovo. Postup celkem myslím běžně používaný, ale pokud nedáme tu distanční smršťovačku, kabel bude v konektoru mechanicky nezajištěný a po čase se nám zvláště při častých manipulacích něco v konektoru zaručeně utrhne.
    Ještě k PL konektorům. Rozdělil bych je na zhruba tři kategorie.
a) naprosto nepoužitelné chromované, sice hezké na vzhled, ale nepajitelné, bílé dielektrikum z termoplastu se nám rozteče. Někdy nemají ani ty tzv montážní otvory.
b) použitelné, ale vyžadující zvýšenou péči - před pájením nutno oškrabat, pocínovat a pak to jde.
c) výborné, dobře pajitelné konektory se solidním dieletrikem. Poznají se podle zlaté povrchové úpravy a zpravidla vyšší ceny.
    Je sice pravda, že nejlepší PL konektor je pořádné Nko, HI, ale vzhledem k tomu, že budeme nuceni tyto primitivní opláštěné banánky ještě asi dost dlouho, hlavně na KV, používat, doufám, že těchto pár mých postřehů z praxe bude někomu užitečných.