Jeden z vrcholů, asi dokonce ten nejvyšší, každoročního radioamatérského činění - Polní den. Přemýšlel jsem o tom kolikátého že se to PD už vlastně účastním. Přivedlo mě k tomu kulaté číslo v letopočtu. Musím se přiznat, že si nejsem vůbec jistý. Na prvním polňáku jsem byl pravděpodobně v roce 1985 nebo 1986, nevím přesně. A ono to je vlastně jedno. Každopádně od toho prvního jsem žádný rok nevynechal, takže letošní byl už možná 25tý, HI. A to nejsem v KCR zdaleka žádným rekordmanem. Láďa OK1FCR, Péťa OK1FRG a zvláště Ivčoun OK1PI, ač jsou všichni věkem mladší než já, mají polňáků na kontě víc. Vede asi Ivčoun, ten jezdil na PD už coby óelák s Jirkou OK1ASA a OK1KRU.
    Důležité je, že stále dodržujeme tradici Polních dnů coby "společenské události" a vlastní závod je až na druhém místě. Co si ale budeme namlouvat, případné pěkné umístění ve výsledkové listině určitě potěší. Možná o to víc. Toto ale není v tomto závodě opravdu prioritou. Však se stačí mrknout na přiložené fotky a je to myslím jasné. A že těch foteček letos je! A to jsem musel vybírat jenom některé. Časem přibude ještě odkaz na na krátké videjko, jenom co bude chvilka na zpracování.
    Ale dost už úvodního zamyšlení v nostalgickosentimentálním duchu (ještě aby si tak někdo myslel, že už dědkovatím, HI) a raději stručně k dění na kopci.
    Začneme tím, bez čeho žádný člověk dlouho nevydrží t.j. provozními tekutinami. V našem případě tedy pivečkem. Již přibližně od května slibovali naši meteorologové velmi teplý začátek července. Tato předpověď se jim kupodivu vyplnila. Naštěstí jsme dbali těchto prognóz a s patřičným předstihem jsme zajistili dostatečné množství tekutin. Pojem "dostatečné množství" je hodnota vskutku neurčitá. Na našich každostředečních setkáních radiokroužku jsme se, jako již tradičně, snažili tento pojem, pokud možno maximálně, konkretizovat. Zároveň jsme se konečně odhodlali k přelomovému kroku a místo euro gambrihnusu jsme zvolili celkem solidního Bernarda, chutné to pivko z Humpolce. Ve hře byly ještě vynikající Svijany, ale ty nám bohužel náš tradiční dodavatel Vlasta nemohl zajistit. Snad někdy v budoucnu. Pro začátek jsme na kopec dopravili dva sudy zvané půlky (neboli půlhektolitry) s tím, že případně další, chybějící, budeme průběžně navážet z Vlastikova skladu. To by však už nebyl humpolecký mok, alébrž místní hlinecký Rychtář. Této nabídky jsme během soboty také využili a ochutnali jsme hlineckou 11ku v 30l balení. Nikdo si nestěžoval a kdo ví, třeba se opět po létech k této značce vrátíme, vypadá to, že se v Hlinsku docela polepšili.
    Změna značky pěnivého potěšení byla taky, dá se říci, změnou jedinou. Vše ostatní zůstalo při starém. Veškeré "železo" to je anténní farma čítající dohromady celých 36 elementů (nutno takto naše tři yaginy prezentovat, abychom nezůstali stát opodál okolního harašení elementy a byli tak IN, HI) a vše ostatní neboli IC756+transvertor+malý lampový mezikonec+PA. Výkon jako obvykle cca 1200W. Vyjímkou byl Polní den mládeže, který odjel Honza OK1JDR s pozměněným setupem a s menším výkonem.
    Ano,ano, je to tak. Jsme v podstatě docela konzervativní, takže vše probíhalo v rámci vžitých tradic. Týkalo se to samozřejmě jak konzumovaných poživatin, namátkou možno uvést margot, stejky, hermelíny, guláš....., tak i všeho ostatního. Milým zpestřením byla všudypřítomnost Lukášova Vojtíška, který nás všechny bavil celou dobu opravdu náramně. Je to superčipera a byla s ním veliká legrace.
    Co se jakýchsi mimořádností týká, stojí možná za zmínku, že v neděli přes Vestec vedla trasa jakéhosi orientačního pochodu dětí z nedalekého letního tábora, přičemž právě u nás bylo jedno z kontrolních stanovišť. Jako "kontrolor" byl na Vestec vysazen mladý instruktor Zbyněk, ze kterého se vyklubal solidní znalec pěnivého moku, kterýmžto jsme ho štědře napájeli. Poté, co se o tom dozvěděli jeho kolegové rozmístění na ostatních "prohibičních" stanovištích, jezdili se k nám dívat na šťastného to kamaráda. Pokud bude stejný závod probíhat napřesrok zase v době konání PD, myslím, že bude o "check point Vestec" veliký zájem, HI.
    A koho že to bylo možno na letošním polňáku potkat? Aktéři vesteckého relaxačního pobytu, zvaného Polní den, se začali na kopci objevovat už ve středu. Co je s podivem, v tento den, mezi prvními, dorazil i loňský pivní ignorant Ivčoun OK1PI. Je zřejmé, že minuloroční mortýrium plné pivního půstu a pracovních starostí, se vrylo do paměti dotyčného výraznými písmeny. Ten nápis asi zní: "NIKDY VÍCE !!" a těch vykřičníků je tam možná i hojněji.
    Pokusím se vyjmenovat všechny hamy, hamky a rodinné i jinak spřízněné duše, které okusily, ať už dlouhodoběji, nebo jenom formou krátké návštěvy, PD OK1KCR 2010. Předem se omlouvám, pokud na někoho zapomenu (toto povídání píšu s mírným časovým odstupem).
    Tak tedy: Láďa OK1FCR+Katka+Tomáš, Lukáš OK1MHW+Vojtíšek+Kubík+Hanka, Libor OK1FPL+Marta, Ivan OK1PI+Roman+Vlastina+psí YL Lucka, Láďa OK1FRD+Honza OK1JDR+Petr+Iva, Pavel OK1DNZ+Romana, Petr OK1FRG, Martin OK1CMA, Bohoušek OK1PBB, Eda OK1HEH+Zdenka OK2PLH, Jarda OK1IOA, Jirka OK1VJN, Vláďa OK1SVB+XYL, Václav OK1WVL+stroj NSU, Pavel z Alcomy a pokud si ještě na někoho vzpomenu, tak poctivě doplním.
    Závěr? Celý závod proběhl bez problémů. Výsledek celkem nic moc, každopádně méně bodů než vloni, není holt pokaždé posvícení, HI. Jako každoročně však perfektní zábava s partou kamarádů, letos vše umocněno UFB počasím.