Musím konstatovat hned skraje, že říjnový Provozní aktiv proběhl celkem poklidně, ale poklidné pro nás nebylo období závodu předcházející. Ještě v sobotu nebylo vůbec jasné, jestli se Honzík zúčastní, nebo ne. Příčinou nebyly tentokrát žádné technické problémy, ale zdravotní stav našeho malého operátora. Deset dní před inkriminovanou kontestovou nedělí dostal jako pokračování virózy, se kterou už týden před tím v horečkách ležel, dětské neštovice. Situace se vyostřila v noci z neděle na pondělí, kdy jsme museli k pacientovi volat pohotovost. Naštěstí naordinovaná antibiotika zabrala a už ve čtvrtek byl bez teplot. Faktem je, že ještě v den konání provozáku ráno jsme nevěděli jestli vyrazíme, nebo ne. Nakonec jsem dostal od XYL povolení s dovětkem, že pokud se Honzíkovi vrátí teploty, tak jsme jednou provždy dozávodili. Vyrazili jsme v dostatečném časovém předstihu a vzhledem k vpravdě podzimnímu větrnému počasí jsem hned po nalodění do auta Honzíka zabalil do teplého spacáku a tak taky, s kulichem na hlavě absolvoval celý závod. Škoda, že u našeho autíčka značky škoda není možno topit během závodu - máme problémy s rušením od zapalování.
    Dal jsem si závazek, že Honza vůbec nebude vylézat z auta a to jsem taky dodržel. Celé vysílací stanoviště včetně anténního stožárku jsem zbudoval bez pomoci (další člen našeho FRD týmu Péťa ležel taktéž doma s neštovicema), vlastníma rukama.
    V pátek před závodem jsem (po ročních laboracích s různými akuvraky) ještě na poslední chvíli koupil v obchoďáku 55Ah autobaterii.Ta která mně slouží v autě už je na hranicích životnosti a uvažuju o tom, že tento nový akumulátor dám do auta, až to bude nutné. Zatím na něj budeme provozákovat. A po posledních opět nedobrých zkušenostech s napájením notebooku jsem konečně vyřešil i toto. Jelikož vlastním nějaké gelovky 12V/5Ah a počítadlo potřebuje k externímu napájení 18V, nejprve jsem vymýšlel jak, pokud možno bezeztrátově, srazit 24V na 18V. Po různých úvahách o měničích a transformaci, jsem zkusil jednoduchou klasiku t.j. srážecí diody do série. Když jsem však zjistil jak hřejí při odběru cca 1-1,5A, tak jsem to zavrhl. Ono to totiž spíš než hřálo pálilo, zatracpený Ohmův zákon, HI! Nakonec mě napadla kacířská myšlenka - udělat z jednoho 12V akumulátoru šestivoltový. Na jednom vyhozeném aku stejného typu jsem destrukční metodou zjistil, jak jsou rozmístěny olověné klemy propojující jednotlivé články uvnitř a potom už bylo poměrně jednoduché u té "ostré" baterky navrtat dírku plastem ve správném místě nad tou správnou propojkou. Všechno fungovalo UFB, což však bývá před závodem obvyklé. Tentokrát to však všechno fungovalo i během závodu! Hlavně ten nově zakoupený akumulátor, no to byla paráda. Při zaklíčovaní velmi malý pokles napětí a co hlavně po celou dobu kontestu neměnný! Jako by ta baterka o tom odběru vůbec nevěděla. To byl tedy rozdíl proti těm baterkobabičkám předtím! Je tedy pravda, že byl taky rozdíl v ceně, ty předešlé mě nestály prakticky nic, akorát čas a nervy. Jakpak to ono je o těch penězích a muzice...?
    Ale k průběhu provozáku. Podmínky nic moc, poměrně málo DL stanic, standartní QRM (kluci z OEA opět na Koruně), WX pošmourno a větrno. První polovina závodu naznačovala, že to asi opravdu nebude nic moc, v druhém poločase se to přece jenom vylepšilo. Nakonec dosáhl Honzík pěkný výsledek, zase okolo těch desetitisíc bodů viz deníček. Potěšilo mne, že dělal nejen "starého známého" Ericha DG0DRF, ale poprvé ho taky zavolal zkušený contestman Claudio "COCA COLA" I4XCC z JN63, kterého dobře znám z kontestování na Vestci.
    A ještě jedna zajímavůstka. Poprve se Honzíkovi stalo, že na něj začala jet CW jedna S57 STN, kterou nemohl SSB udělat. Na CW byla dobře čitelná, tak jsem mu naťukal volačku do počítadla se slovy: "tak vidíš jak je dobře umět telegraf, teďkonc si to nebudeš moct započítat do výsledku, protože to čtu za tebe...". Ale co čert nechtěl, podmínky houply nahoru, Slovinec přešel zpátky na SSB a Honzík ho v pohodě udělal za 59... Když už jsem to začal o tom CW, musím ještě dodat, že junior se pilně učí a jde mu to naprosto perfektně! Až z toho mám pomalu mindrák, jak mu to jde lehounce do hlavy a jak si pamatuje. Holt mladá a navíc ještě po XYL hudebně nadaná hlava! Vždycky, když čtu na paketu nebo tady na Inetu věčné diskuze o CW a o tom, jak se někdo nemůže morse naučit, tak si vzpomenu na Honzu, jak mne přesvědčuje, abych mu šel na buga hrát, což já většinou podmiňuji splněním některých pro něj nepopulárních domácích nebo školních prací - má to za odměnu! To bylo ale jenom tak na okraj.
    Po zkončení závodu jsem všechno bleskově složil a za chvilenku už jsme seděli doma u opožděného nedělního obědu. Ještě musím klepajíc na dřevo, dodat, že Honzík vše přestál v pohodě, čímž pádem nebylo ze strany XYL Ivuš žádných námitek a můžeme směle plánovat další kontestování.