Na zářijový provozní aktiv jsem vyrazil raději o něco dříve a to proto, že jsem chtěl opět po mnoha a mnoha letech zavzpomínat na doby bujarého mládí, kdy jsme na OK1KCR jako mlaďoši vysílali na klubovou FT225RD. Jak jsem se už zmínil v jednom z předešlých povídání, stal jsem se šťastným majitelem tohoto zařízení a bylo tedy nabíledni, že mi to nedá a někdy vyzkouším tento retro stroj opět v provozu. Velkou měrou k tomu přispělo i moje neslavné působení v srpnovém provozáku, kdy mne nechalo na holičkách další retro zařízení, FT280. Musel jsem to zabalit po přibližně deseti minutách závodu, anžto s vysazujícím rádiem to prostě dál nešlo. Zatím jsem neměl čas podívat se zlobivému eftéčku blíže na zoubek a tak jsem zvažoval mezi IC706 a starou dvěstědvacetpětkou. Dlužno dodat, že jsem se rozhodl velmi rychle a jednoznačně a už jsem se těšil na ten čarovný, červený svit displeje a nádherný hlaďoučký chod velkého ladícího knoflíku. Taky jsem byl zvědavý, jak tento starý rig uspěje v porovnání s dalšími mašinkami, které jsem měl možnost za ty roky provozovat. Musím připomenout, že v době, kdy jsme na FT225RD jezdili v klubu veškeré závody, bylo to v osmdesátých letech, někdy kolem roku 1985-90, bylo toto rádio v OK naprostou špičkou. Těchto zařízení nakoupil Svazarm jenom pár a přidělil je několika radioklubům. Co vím z doslechu, tak my jsme byli mezi těmi šťastnými snad díky tomu, že jsme organizovali nějaký mezinárodní závod na VKV. V té době bylo tovární zařízení a to ještě z kapitalistické ciziny, naprosto nedostupné. Pamatuju si úplně přesně ty pocity, když mě někdy v roce 1986, jako klubovému novicovi, Kamil OK1AIJ řekl "tak si k tomu sedni a zkus to". Bylo to během Velikonočního závodu, který jsme tenkrát jeli z kopečka nad Hodonínem u Nasavrk. Byl jsem hodně nervózní a v klepoucí, spocené ruce jsem žmoulal ten samý mikrofon, který jsem měl k dispozici i teď.
Na loučku pod Orlickými horami jsem přijel raději s více než hodinovým předstihem a to i přesto, že jsem si zařízení den předtím doma vyzkoušel, dovyrobil potřebné propojovací kabely a taky zkusil, jak bude 225tka spolupracovat s malým lineárem, který jinak dáváme za FT280. Nastudoval jsem, maje dokonce původní dokumentaci, jak je to s PTT, našel jsem ty správné zdířky a vše kupodivu uspokojivě fungovalo.
Před závodem jsem začal klasicky stavbou stožárku, potom pozapojovat baterku, PSV metr, PA a pripojit vlastní TRX. Největší problém bylo umístit tento rozměrný rig, vážící 9kg, nějak do interiéru auta. Vlastně ne nějak, ale tak, aby to jednak nespadlo, aby měly volnou cestu všechny kabely, z rádia vycházející, aby bylo vidět na displej a aby se to taky dalo ovládat. Byl to docela oříšek, sedačky musely co nejvíc dopředu, maximálně naklopit a potom už pomohla osvědčená papírová přepravka. Je to zvláštní, před těmi lety mně to rádio tak velké a těžké nepřipadalo....
Všechno kupodivu fungovalo tak jak v rámci svých možností má a tak jsem mohl pěkně v klidu před závodem proladit celé pásmo. Přitom jsem bohužel zjistil, že z jihovýchodu přichází opět silné sršivé QRM, stejně jako tuším v červnovém provozáku. S9 na s-metru a po celém pásmu. Pokusy jsem zjistil, že, k mému překvapení, docela účinkuje NB filtr, tudíž jsem ho potom v závodě hojně používal. Ještě podotýkám, že ten rušák zmizel zhruba půlhodiny před koncem klání. Nastal takový klid, že jsem nejdříve myslel, že mi něco odešlo. Bohužel to trvalo jenom cca 3minuty a bylo to zase zpátky v plné síle.
A jak tedy dopadla FT225 v mém subjektivním porovnání třeba s FT280 ? No, žádná sláva. Na TX to asi bylo v pohodě, produkuje pěkný bezproblémový signál, ale na poslechu nic moc. Pokud bych neměl GaS předzesilovač, tak nevím, nevím...Přišlo mně to rádio takové nějaké tupé, malá citlivost a navíc ještě nic moc selektivita. Ladění sice nádherně komfortní, obdivuju, jak je to krásně mechanicky vyřešeno, radost zatočit knoflíkem, HI. Pásmo by ale mohlo být víc rozprostřeno, i když na toto se dá asi zvyknout. Dvěstědvacetpětka je prostě takové pohodové rádio na nějaké to poklábosení, ale kontestové zařízení to holt není. Vím, že by se dal tento stroj v RX části vylepšit, jsou k dispozici různé úpravy, ale to v žádném případě nechci. Pokud bych se chtěl kochat parametry a všelikými vychytávkami, tak budu vysílat na jinou, třeba soudobou krabičku, nebo spíše krabičky, myšleno nějaký KV kombajn s transvertorem. Já jsem se chtěl alespoň na chvilku vrátit v čase o několik desítek let zpátky a to se mně podařilo. Byl to pro mě příjemný zážitek. S tím jak jsem si rádio znova osahával, vybavovaly se mně ty různé alotrie, které jsme při vysílání zažili. Ono to rádio s námi taky dost zažilo a je to na něm při detailním pohledu i vidět. Zajímavé je, že všechno přežilo, až na pár drobných oděrek, bez jakékoliv újmy, HI.
V závodě jsem nakonec nedopadl až tak špatně. Udělal jsem 114 QSO, 423 bodů a 26 násobičů, dohromady tedy 10998 bodů. Co je však důležitější než výsledek, je fakt, že jsem se perfektně pobavil a k nedělnímu pozdnímu obědu, tentokráte byla dyňová polévka a stejk s bramborem, jsem dorazil s příjemnými zážitky a s veselou myslí.