V sobotu 13.září se náš FRD tým účastnil nejen FM contestu, ale i velké společenské události našeho radiokroužku. Touto událostí byla zase po dlouhé době svatba. Závodu jsem se zúčastnil jenom já a nejmladší z našeho týmu Péťa, protože Honzík byl jaksepatří nachlazený, ale svatbu jsme si nenechali ujít a vyrazili jsme v plné sestavě. Dále se zúčastnil reprezentativni vzorek našeho seskupení ve složení: Ivan OK1PI + XYL Vlasta, Martin OK1CMA + YL Linda a Láďa OK1FCR + potomci Tomášek a Kateřinka. Zvláště účast Ládi je třeba vysoce ocenit, protože mu byly XYL svěřeny na hlídání obě malé děti. Copak Kateřinka, to je už slečna, ale malý Tomášek to je tedy éro. Ten zaměstnával Láďu dokonale.
   Sraz jsme si dali v místě konání na Perštýnském náměstí v Pardubicích už ve 14hodin, ačkoliv vlastní obřad měl začít až ve 14.30. První dorazila na deštivé náměstí naše rodinná sešlost, jako druhý se objevil Martin OK1CMA s Lindou potom Láďa OK1FCR s jeho rodinným týmem a hádejte na koho se čekalo? Ano, správně - na Ivana PI. Už jsem začínal být trochu nervózní, nevědíc co se přihodilo, ale pár minut před zahájením obřadu se Ivčoun přece jenom objevil. Né že by se bez něho nemohla svatba konat, to né, ale nekonala by se taková malá radioamatérská atrakce, kterou jsme na Lukáše nachystali. Celá věc spočívala v tom, že dotyčnému nešťastníkovi budou při odchodu z obřadní síně nasazeny okovy a tyto budou uzamknuty zámkem na kód. Do ruky mu bude dána ručka, na kterou bude muset příjmout patřičný číselný kód, vysílaný trvale z kufru auta. Láďa FCR přinesl okovy, já jsem dodal zámek a vysílací pracoviště měl na starosti právě Ivan PI. Ten se zhostil úkolu na výbornou a krátce po zaparkování vozidla už cvrlikal z auta telegraf. Zatímco v obřadní síni zněla obligátní ANO, my jsme provedli zkoušku spojení. Všechno fungovalo UFB. Ještě jeden krizový moment nás čekal a to ve chvíli, kdy Tomášek zatahal Láďu za ruku se slovy: "Tati, já chci čůrat!!". Toto mohlo celou naši akci hrubě narušit, protože Láďa byl ten, kdo měl nasadit mladomanželovi na nohu kouli. Naštěstí čůrání proběhlo v rekordním čase a Láďa se vrátil právě ve chvíli, kdy už už svatební průvod vycházel ze dveří obřadní síně. Na chodbě jsem oba mladomanžele vyfotil, jednak proto, že jim to opravdu slušelo a druhak proto, aby Láďa získal čas připravit okov. Ale co to?! Oba novomanželé už prošli místem, kde měl být Lukáš chycen do želez a Láďa nic. Chytil jsem tedy Lukáše alespoň za ruku a začal mu dlouze a halasně gratulovat. To mu muselo být krajně podezřelé, protože jsem to byl já, kdo mu při středečních sezeních našeho radiokroužku ženitbu rozmlouval, tak jak se to od zkušeného ženáče vůči kamarádovi patří, HI.  SLÁVA! Konečně se Láďa odhodlal nasadit okovy, zámek zaklapl a Ivan předal Lukášovi ručku a hochu snaž se! A Lukáš se opravdu snažil. Jeho novoXYL Hanka mu vydatně pomáhala a po chvilce jsme to všechno společně nějak zvládli a zámek povolil.
   Gratulace se venku konaly za stálého deště a dá se říci, že nám pršelo i celou cestu až domů do Rychnova. Škoda, že jsme se vzhledem k Honzíkovu zdravotnímu stavu nemohli zúčastnit večerního svatebního veselí. Zde náš radiokroužek zdatně zastoupili Ivan s Vlastinou a Martin s Lindou.

   Tak Lukáši ještě jednou hodně štěstí!

 





Takovýhle dortík vyrobila novomanželům moje šikovná  XYL Ivuš






 




Tak podle tohoto zadního panelu poznali odborníci IC 7800!!







  




Novomanželé cestou z obřadní síně







 




Právě probíhá rodinná výuka telegrafie







 




Modulovaná telegrafie na 2m FM v zavazadlovém prostoru škodovky







 





Gratulace (Láďa OK1FCR)






 




Rozšířená výprava našeho radiokroužku.
(Láďa OK1FCR s Tomáškem, Linda, Martin OK1CMA, Kateřinka, Péťa, Ivuš, Honzík, Vlastina a Ivan OK1PI)