Po několikaleté přestávce jsme se my, tj hoši z OK1KCR co spolu kamarádíme, opět zúčastnili ham setkání v Laa. Tato přestávka byla zčásti způsobena tím, že se setkání nekonalo. Jednou se myslím i konalo, ale bylo to pro nás v nevhodném termínu. Vyrazili jsme skorotradičně v pátek v odpoledních hodinách. Sestava taky skorotradiční - Ivan OK1PI, Láďa OK1FCR, Petr OK1FRG a moje maličkost. Chyběl Martin OK1CMA, který měl jinou akci a Lukáš OK1MHW, ten dal přednost budování rodinného hnízda. Jeli jsme jedním vozem a to vozem Ivanovým, což bylo zárukou poměrně rychlé dálniční přepravy. První zastávku jsme absolvovali klasicky na Vestci, kde jsme se dovybavili vším potřebným a druhá zastávka byla ve Žďáru - netradičně, protože jsem si doma zapomněl karimatku a tuto jsem musel dokoupit. Bez další zastávky ani jiné mimořádné události (kde jsou ty časy explozí pneumatik u Š105 Oldíka OK1HON, HI) jsme už potom dojeli do místa setkání. Ačkoliv jsme dorazili až v podvečer, v kempu bylo ještě místa až, až. Postavili jsme osvědčený oranžovomodrý stan, který na tuto příležitost čekal poctivě ve sklepě od minulého setkání. Počasí i nálada byla FB, takže jsme po krátké prohlídce kempu vyrazili na neodmyslitelnou podvečerní procházku, spojenou s konzumací zmrzliny na náměstí v Laa. Okolí kempu, jakési obchodně sportovní centrum se za těch pár let naší nepřítomnosti dost výrazně změnilo. Přibyly další supermarkety, fotbalový stadion, stadion pro modeláře a areály nových firem. Jenom ten lužní les s naučnou stezkou zůstal stejný. Dá se říct, že všechny stromy byly na svém místě. Prošli jsme klasický okruh kolem sídla vodních skautů, bývalé plovárny a gymnázia až na náměstí, kde jsme si dali už zmiňovanou zmrzlinu. Poseděli jsme na lavičkách před radnicí a potom pomalu vyrazili zpátky do kempu. Povečeřeli jsme z dovezených zásob, někteří jedinci zásobami nabízenými kamarády pohrdli a odsypali si pouze něco pochybného zrní a jakýchsi vloček z krabice, řkouc, že na svých cestách nic jiného nejedli. Další jedinec taktéž velice střídmě zkonzumoval jakousi rostlinnou stravu, což doplnil přednáškou o důležitosti správné životosprávy ve středním věku. Navíc podotkl, že se musí vejít do té zatracpené kožené motocyklové kombinézy. Moje nabídka zápujčky motoristického obleku zn NEFUK se nesetkala s patřičným ohlasem.
    V noci jsme uvařili několik dávek DXmogulu a při konzumaci tohoto nápoje jsme se věnovali družné debatě se spřízněným OK2ZVN. Probrali jsme s ním problémy vojenského letectva a něco po půlnoci jsme spokojeně ulehli ke spánku. Dlužno dodat, že mimo to, že všichni (samozřejmě mimo mne) nechutně chrápali, byla navíc docela zima. Jediný Péťa opovrhl společnou ložnicí a využil svůj stanospacák. Tvrdil, že chce mít klid a ne zase poslouchat monology ze spaní některých hamů řešících tímto netradičním způsobem problémy počítačového serveru.
    Ráno jsme se probudili opět do FB WX. Při snídani byli i jedinci zvyklí konzumovat čaje a podobné nesmysly, nuceni přistoupit ke konzumaci piva, z důvodu toho, že čaj nikdo nevzal. Po nezbytné ranní hygieně jsme opět prozkoumali celé výstaviště, tentokrát nejen blešák, ale i vnitřní prostory se stánky firem. Letos bylo setkání hamů spojeno s výstavou leteckých a veškerých dalších modelářů a bylo se opravdu na co dívat. Vlastní ham expozice byla mnohem komornější než minulá léta, dá se říci, že je to jenom zlomek toho, co je k vidění např. v Holicích. To ale vůbec nevadí, kvůli tomu tam nejezdíme.
    Při tom našem courání mezi jednotlivými stánky mne zaujala ještě jedna věc. Péťa, vyškolený dlouhým pobytem v ZL, se mezi přítomnými cizinci pohyboval jako ryba ve vodě, zdravil se s nima a vyměňoval úsměvy. Došlo mně, že je to vlastně úplně normální, jenom my se k sobě chováme na ulici systémem "nevšímák" a protože se tak chové většina kolem nás, považujeme to za normální. Bohužel. Co se komerce, supermarketů a dalšího tzv západního konzumu týká, tam už jsme jistě "na výši", ale co se týká chování k sobě navzájem, tam jsme myslím ještě v hluboké totalitě a možná ještě hůř. Bohužel...
    Dost však už ale rozjímání, raději něco mé soukromé statistiky. Odhaduji, že nejvíce se zúčastnilo hamů z HA potom OE, dále OK2 a OM a nakonec OK1 a SP. Myslím, že se v prostoru výstaviště pohybovalo tak cca 500 lidí.
    Všechno pěkné ale jednou končí a tak jsme i my, po obědovém guláši a krátké siestě, sbalili stan a vyrazili zpátky do OK. Věci patřící na Vestec jsme zase na Vestci vyložili a v příjemnou večerní hodinu jsme byli doma. Dfm, že i ostatním klukům se toto připomenutí starých, dobrých časů líbilo jako mně - nemělo to chybu!!