Tak se nám opět rok s rokem sešel a my jsme měli, jako každoročně, taky možnost sejít se. Sejít se s kamarády na tradičním celostátním Setkání radioamatérů v Holicích. Letošní Holice se konaly 23. a 24. srpna, tedy netradičně ne poslední, ale předposlední prázdninový víkend. Předpověď věštila na pátek i na sobotu perfektní letní počasí, což napovídalo tomu, že účast bude letos hojná. Já jsem si vzal v QRLu na pátek dovolenou a už ve čtvrtek jsem připravil něco materiálu ze svých sysloven, dle mého mínění pro ostatní hamy vhodného materiálu pro další využití. Předtím jsem se ještě telefonicky ujistil u Lukáše MHW, že se tentokrát zúčastníme blešáku aktivně a budeme prodávat. Naložil jsem tedy auto radiozbožím, načež jsem se v pátek ráno dozvěděl, že je změna plánu a prodávat se nic nebude, HI. Radiošrot se tedy se mnou projel do Holic, spořádaně na mne počkal v autě a navečer jsme zase pospolu, já a šrot (ne na šrot), odjeli zpátky do Rychnova. Dá se vlastně říci, že se mnou toho ten radiomateriál docela dost nacestoval, protože ještě předtím, než jsme spolu, já a šrot, vyrazili na Setkání, jsem časně ráno odvezl XYL na rychlík do Ústí nad Orlicí, odkud cestovala na rodnou Moravu. Tam se totiž zrovinka stejnou sobotu jako Holice konaly tradiční Hody. Letošního Setkání se tedy Iva po mnoha letech poprve nemohla zúčastnit. To pro mě mimo jiné znamenalo přeplánovat dopravu do a z Holic. Navíc jsem nemohl počítat ani se synátorem Honzou JD, dlícím dlouhodobě v Praze, který mne zpravidla v sobotu navečer zastoupil na místě řidiče a odvezl mne do Rychnova. Předem anoncoval, že vzhledem k velké časové tísni přijede na Setkání jenom v sobotu "na otočku" a hned se zase bude vracet do Prahy. Nakonec bohužel nemohl přijet ani na tu otočku. Bylo tedy jasné, že se letos zúčastním z FRD teamu jenom já sám, samotinký a musím tak řádně promyslet dopravu. Ono to vypadá zdánlivě jednoduše. Po oba dny ráno autem do Holic a večer autem zase zpátky do Rychnova. Jednoduché by to i bylo, kdyby se nejednalo zrovinka o Setkání. Co by to bylo za Setkání, kdyby si setkávajivšíse nemohli poklábosit u pivečka a občas si i nějakou tou šťopičkou přiťuknout....Bylo nabíledni, že to chce vymyslet opravdu rafinovaný, strategický přepravní plán. Dalo mně to tedy přemýšlení, ale nakonec jsem to vymyslel. Pátek budu abstinovat a dopravím se tam i zpět autem, což zároveň umožní i dopravu radiomateriálu, jehož prodej byl v té době ještě v plánu. Tak samozřejmě, hned ráno po příjezdu si tu jednu, dvě desítečky dát můžu, ale potom už žádnou další. Naštěstí mám kamarády a tak díky Ivanovi PI a jeho geniálnímu systému odbouratelného pití byly ty desítečky nakonec tři. Ale k tomu se ještě dostanu. Teďka ještě zbývalo vyřešit tu sobotu. Naplánoval jsem několik variant a začal ověřovat jejich reálnou proveditelnost. První varianta: nepít a jet autem - nesmysl, zamítnuto. Druhá varianta: ráno přijet autem, s tím že pro mne a pro auto přijede mladší synátor Petr odpoledne autobusem - myslím, docela dobře vymyšleno, zamítnuto Petrem. Sice měl zrovna těch pár hodin odpoledne volno, ale odmítl, jak řekl "kodrcat se ve vedru rozpáleným autobusem". Marné bylo moje ubezpečování, že autobusy jsou již v dnešní době jistě klimatizované. Věděl dobře, že jsem autobusem již drahně let necestoval a tudíž moje tvrzení působilo značně nevěrohodně. Třetí varianta: ráno přijet autobusem a navečer zase busem odjet - proveditelné, ale....Jak známo tak pivečko, zvláště ve větším množství, je močopudné a cesta z Holic do Rychnova trvá přes hodinu. Mám s tímto již neblahou zkušenost z dávné minulosti, kdy jsem cestu ze Setkání autobusem absolvoval. Tedy snažil jsem se absolvovat, ale nedalo se to vydržet. Ač jsem měl jízdenku až do cílové stanice Rychnov, musel jsem tenkrát vystoupit neplánovaně už v Doudlebách. Po vykonání příslušné potřeby jsem potom do Rychnova došel přes pole a luka pěšky až v pozdních nočních hodinách. Čtvrtá varianta: ráno busem, odpoledne pro mne přijede Petr autem - dobře vymyšleno, zamítnuto Petrem, prý nemá tolik času. Pátá, vítězná, kompromisní varianta: ráno autobusem, odpoledne autobusem s tím že: jízdenku si koupím až do Rychnova, ale reálně vystoupím někde na trase v závislosti na požadavku mého močového ústrojí. Z tohoto místa zavolám mobilem Petra a ten pro mne přijede. Jak to cestování dopadlo, tak s tím se svěřím až na konec tohoto vyprávění, HI.
    Teď se ještě vrátím k tomu odbouratelnému systému pití, jehož autorem je Ivan OK1PI. Jako všechny geniální nápady je i tento velmi jednoduchý. Spočívá v přesném dodržování časového harmonogramu pití. Další desetistupňové pivo si možno dát až po tom, co je odbouráno to předešlé a řídit jest možno až po odbourání toho posledního. Vzhledem k tomu, že máme s Ivčounem cca stejnou hmotnost, tak nám to vycházelo jedna desítka, potom dvě hodiny pauza a potom teprve další pivo. Harmonogram byl: první pivo v 9:00, další v 11:00 a poslední ve 13:00 a pozdě odpoledne jsme mohli v pohodě a klidu odjet.
    V pátek jsem se začal setkávat něco po osmé hodině ranní, po tom, co jsem u vstupu zaplatil, i letos myslím velmi přijatelné, vstupné. Při tom jsem rázně odmítl slevu pro důchodce nad 70let. Tato sleva mně byla nabídnuta slečnou, která měla zřejmě problémy se zrakem, jiné vysvětlení nemám. Důrazně jsem ji vyčinil !! Zarděla se a velmi, velmi se mi omlouvala, HI. Prošel jsem pomalým tempem oba dva blešáky, jak ten před hudební školou, tak i ten za školou. Ten druhý měl, vzhledem k vedru, evidentní výhodu v tom, že se nacházel alespoň částečně ve stínu. Jako prvního z chrudimáků jsem potkal Edu OK1HEH se Zdenkou OK2PLH, kteří mířili nahoru k restauraci, kde se točila na grilu vepřová kýta. Až o něco později jsem se našel s Ivanem OK1PI a Lukášem OK1MHW a s těmi jsem se potom věnoval další prohlídce blešáků. Samozřejmě na devátou hodinu jsme se v rámci pivního harmonogramu přesunuli taktéž nahoru k restauraci, kde jsme si dali výborného, perfektně ošetřeného radegasta a nějakou chvilku poseděli společně s dalším kácéerákem Alešem OK1FQB. Po chvilce si k nám přisedl i Bohoušek OK1PBB a jako tradičně nám nabídnul jeho taky tradičně vymazlenou bohušovku. Museli jsme bohužel s lítostí odmítnout, ančto tato neplánovaná konzumace by nám naprosto rozbourala náš harmonogram a všechna naše předsevzetí by přišla vniveč. Zamluvili jsme si tedy doušek na zítřek, kdy už si budeme moci Bohušovku patřičně vychutnat. Zajímalo mne proč nebyl Bohoušek na letošním polňáku a dozvěděl jsem se tak o zdravotních problémech, kterými si prošel. Má můj obrovský obdiv a respekt, jak to v jeho věku zvládl.
    Po obědě v restauraci "U Koně" jsme si s Ivanem a Lukášem prohlédli prezentaci armády vedle kulturního domu. Zaujal nás projekt ARDOS , který zde byl poprve oficiálně představen a přijali jsme pozvání na odpolední prezentaci ve velkém sále KD. Povídání o zamýšlené spolupráci AČR, IZS a nás radioamatérů bylo velmi zajímavé a prezentace se tak protáhla neplánovaně až do pozdního odpoledne. Zašel jsem si už jenom ke stánku ČRK v hudebce vyzvednout plaketu za loňský RTTY OKOM DX contest a vyrazil jsem směrem k domovu.
    V sobotu ráno jsem absolvoval cestu do Holic, dle plánu, autobusem. Stalo se tak po dlouhé době a byl to pro mne příjemný zážitek. Je zajímavé sledovat známou trasu, kterou coby řidič absolvuji skoro obden, v roli pasažéra. Nebylo ještě ani půl desáté dopoledne a už jsem opět, jako den předtím, procházel oba blešáky. Přitom jsem samozřejmě potkával známé tváře. Pozdravil jsem se s Liborem OK1DOL, s Tomášem OK1GTH a s dalšími a dalšími kamarády. Po obědě, který jsme absolvovali opět "U Koně", mne čekal v podstatě jediný ůkol sobotního dne. Synátorovi Honzovi, který se nemohl bohužel z časových důvodů letošních Holic zúčastnit, jsem slíbil, že mu vyzvednu od Mirka OK1DOM cenu z posledního zimního QRP závodu. Byl to docela problém Mirka sehnat, nakonec pomohl Míla OK1VUM, který mi na něj dal telefonní číslo. Předtím se mi však podařil docela úsměvný trapas. Nechal jsem Mirka vyvolat místním rozhlasem, s tím že na něj čekám na schodech KD. Zaujal jsem pozici na zmíněných schodech a po chvíli ke mně přišel ham, který vypadal, že by mohl být OK1DOM. Pozdravili jsme se a já jsem začal vyprávět, že jdu pro tu cenu z QRP závodu..... Dotyčný se na mne nechápavě díval a poté pronesl, že vůbec neví o co jde. V tu chvíli mně to teprve "docvaklo", nebyl to Mirek OK1DOM, ale Roman OK1DEU od nás z Rychnova, který zaslechl, že budu na schodech a přišel mě pozdravit. Je pravda, že jsem ho už pár let neviděl a tak jsem ho prostě na první pohled nepoznal. Alespoň, že ten sufix u obou začíná tím Déčkem.....HI. Cenu pro Honzu, keramického sněhuláčka, jsem od Mirka převzal, uložil k Lukášovi do auta a mohl jsem se opět naplno věnovat setkávání se.
    Na programu byla tradiční prezentace DX expedic ve velkém sále. Tentokrát byla na pořadu Libérie 2024 A8OK a singlexpedice do Jemenu konkrétně na ostrov Socotra 7O2WX, kterou Vladimír OK2WX taktéž uskutečnil v roce 2024. Jako vždycky velice zajímavé, bezprostřední vyprávění o tom, co všechno bylo potřebné k tomu, abychom si mohli navzájem vyměnit to obligátní 59 nebo 599 TU. Pro nejúspěšnější "leaderboarďáky" měli kluci z A8OK opět připraveny milé tekuté pozornosti. Mezi oceněnými byl kdo jiný, než jeden z nás co spolu chodíme, přímo náš vedóóócí Ivčoun OK1PI. Usoudili jsme, že cenu by nebylo vhodné neprodleně vedoucímu vypít (vínko stejně nemělo tu správnou teplotu), ale že zapít ji je přímo naší milou povinností. A jak jsme řekli, tak jsme taky, letos v komorní sestavě, udělali. Čas příjemně ubíhal, probrali jsme kdeco, od focení až po železniční modely, uteklo to jako voda a bylo pozdní odpoledne, spíše už navečer. Přiblížila se tak doba odjezdu mého autobusu a byl čas se rozloučit a vyrazit k domovu. Na tomto místě plním slib a referuji o průběhu mé sobotní cesty domů hromadnou dopravou. Hrdinně jsem absolvoval celou trasu Holice-Rychnov, aniž bych byl nucen opustit předčasně dopravní prostředek a využít Petrova supportu, HI.
    Jaké že bylo, z mého pohledu, letošní holické Setkání radioamatérů ? Tentokrát jsem vůbec, ale vůbec nic nekoupil. Nestal jsem se majitelem žádné nezbytnosti, bez které bych nemohl být. Hodně mne, coby obdivovatele staré, poctivé radiotechniky a elektroniky, potěšily nádherně zrestaurované i nálezové radiopřijímače, magnetofony a gramofony. Každopádně bylo se opět, jako každoročně, na co dívat. Bohužel byly i kaňky, které narušily celkový pěkný dojem ze Setkání. Šokovalo mne, když jsem se od kamarádů, pardubáků z OK1KPA, kteří rozprodávali nedaleko Břízek ještě pozůstalost po Bédovi OK1DOZ, dozvěděl, že jim někdo ukradl krabičku s veškerým výdělkem za oba dny prodeje. Nejednalo se vůbec o žádnou malou částku, ale i kdyby, tak už ten fakt, že je toto na Setkání radioamatérů možné, je hodně, hodně smutný. Je sice pravda, nebo mám alespoň takový dojem, že poslední roky se Holic účastní stále méně hamů a více neamatérů, ale to na věci nic nemění. Myslím si, že letos řádila v Holicích organizovaná parta zlodějíčků, protože okradených bylo více. Bohužel mi nedalo nevzpomenout si na událost před několika lety, kdy někdo během Setkání přímo z vysílací místnosti OK1KHL ukradl pastičku/buga v ceně několika tisíc. Nechce se mi věřit tomu, že to udělal někdo, kdo si říká radioamatér...Ač je to k nevíře, zúčastnil jsem se všech Setkání v Holicích od toho prvního až po letošní, takže myslím můžu porovnávat roky minulé s těmi nynějšími. Ještě tak před deseti, patnácti lety bylo možno slyšet v místním rozhlasu hlášení, že se našla peněženka s větším obnosem peněz a že je k vyzvednutí u pořadatelů. Poslední roky bylo toto hlášení vystřídáno častým varováním před zloději a nabádáním k opatrnosti....Je to asi bohužel odraz stavu celé naší společnosti a neprojevuje se to jen v Holicích. Ono občas je člověku smutno třeba i při čtení některých nenávistných výlevů na našem radioamatérském OK fóru. Naštěstí mám stále ještě kolem sebe hodně těch, jak já říkám "echt amatérů", kteří nejen vědí, co je to hamspirit, ale taky se jím řídí. A bylo mi velkou radostí opět se s mnohými z nich osobně v Holicích setkat.