Tak o co nás sluníčko ošidilo na polňáku, to nám vynahradilo o letošním holickém Setkání. Vedro bylo opravdu ukrutné a dodržovat správný pitný režim bylo tedy nezbytné. Jak v pátek, tak i v sobotu jsme proto zaujali strategické místo hned vedle tělocvičny pod mohutným slunečníkem. K výčepu jsme to měli cca 5metrů, na WC cca 15metrů a navíc jsme měli dokonalý přehled o dění v celém areálu. Další nespornou výhodou byl fakt, že prakticky každý účastník Setkání musel okolo našeho dočasného QTH dříve, nebo později projít, čímž jsme si vlastně ulehčili setkávání, HI. Známí hamové se u nás zastavili, někteří chvilku pokecali, někteří poseděli déle. Zároveň jsme samozřejmě provedli i zhodnocení případných výhodných nákupů všelikého šrotu, kterýmžto byli někteří obtěžkáni. Na počest některých zvláště výhodných nákupů jsme i odlivečku něčeho ostřejšího občas pozvedli. Ovšem dlužno přiznat, že tato taktika není ničím novým, před mnoha lety se nám stejný postup osvědčil na setkáních v LAA, která jsme tehdá pravidelně obšťastňovali naší návštěvou. Co se ještě toho šrotu týká, bylo to u mne letos poslabší, prakticky nic jsem neprodal ani nekoupil. Prodej uváznul na tom, že jsem neměl svého dvorního prodejce Bédu OK1DOZ, který letos snad poprve neměl prodejní stanoviště na blešáku. Nákup zase váznul na tom, že jsem raději dodržoval onen výše zmíněný pitný režim a nikde jsem tudíž zbytečně necoural. Tradičně jsme se taky zúčastnili prezentace DX expedice v hlavním sále a bylo to, taky už tradičně, UFB.
Letošního setkání se náš FRD team nezúčastnil kompletní, XYL Iva účast odmítla vzhledem k předpokládanému velkému vedru a několika trestným bodíkům, které se mi podařilo nasbírat v předešlém týdnu. Doprava do Holic i potom navečer zpátky, zůstala tedy na mně. Auto jsem vzhledem k nutnosti pitného režimu předem vyloučil a vyřešil jsem to s oběma mými juniory ranním autobusem a večerním vlakem. Zvláště onen večerní vlak byl docela zážitkem, protože jsme museli jet do Rychnova přes Pardubice a Hradec Králové. Na vlak jsme společně s Ivčounem OK1PI a Lukášem OK1MHW šli od "Černého Koně" už za solidního deště. S oběma spoluhamy jsme jeli do Moravan, kde se naše cesty dělily, my jsme pokračovali na Pardubice a kluci na Chrudim. Jaké však bylo naše překvapení, když oba zkušení hamové, poté co nás vyprovodili na vedlejší nástupiště a rozloučili se s námi, zvolili návrat do toho samého vlaku, kterým jsme přijeli a který se vracel zpět do Holic. Spokojeně se usadili u okénka a sdělovali si zážitky ze Setkání, ničeho zlého netuše. Naše pískání, mávání rukama a jiné signalizace byly bezvýsledné. Přitom ten správný vlak už byl na opačné straně nádraží skoro připraven k odjezdu. Nakonec přece jenom po nás hodili očkem a poté předvedli solidní sprint, zakončený úspěšným nástupem do správného vlaku, HI. My jsme taktéž dorazili domů bez jakýchkoliv problémů a tím Setkání Holice 2011 skončilo.