Poslední prázdninový víkend 2008...a to znamená co ? Ano, správně setkání nás radioamatérů a spřízněných duší v Holicích. Mezi spřízněné duše samozřejmě počítám naše milé XYL, které povětšinou tolerují tuto naši hobby úchylku a své duše raději pro klid v rodině s naší zálibou spříznily. Ty moudřejší a života znalejší XYL dokonce projevují o našeho koníčka jakýsi zájem. Moje XYL Iva samozřejmě patří do této skupiny moudrých a života znalých žen, HI. Proto, ač ve stejném termínu probíhala v jejim moravském rodišti veledůležitá oslava - tradiční hody byly tentokráte spojeny se svěcením nového zvonu a oslavami výročí obce, ona se smířila s tím, že já s oběma juniory budu v Holicích a že to tedy odhoduje a odsvětí na Moravě sama. A co víc, dokonce si cestu na rodnou Moravu naplánovala přes Holice a zde s námi strávila celé páteční dopoledne! Mimo našeho FRD týmu se ze středečního KCR kroužku v pátek zúčastnili Ivan OK1PI, Péťa OK1FRG a Pepa OK1AWG. Páteční atmosféra byla celkem poklidná, nic nevadilo, že asi dvakrát mírně sprchlo. Udělal jsem si tradiční radost nákupem několika drobností na blešáku (letos frčely pinzeta a pean "drž a nepusť!") a mimo to jsem si objednal u Bédy FXX nové kvesle. Škoda, že jsem nemohl, tak jako každý rok, s kamarády radioamatéry nějaké to pivko popít, letos jsem musel zpáteční cestu odřídit osobně, ale to vůbec nevadí.
    V sobotu jsme si s oběma juniory nepatrně přivstali, abychom byli v Holicích přece jenom o něco dříve než v pátek. Dobře jsme udělali, protože v těch devět hodin ráno už byl v celém areálu pěkný ruch. Blešákových prodejců oproti pátku znatelně přibylo a s nimi samozřejmě i všelikého šrotu, který jedněm (prodejcům) zjevně doma přebývá, zatímco skupina druhých (nakupujících) si v danou chvíli nedovede představit další život bez těchto užitečných věcí, které se navíc dají pořídit tak levně. Prostě všechno stejné jako po jiné roky. Dlouholetým pozorováním jsem zjistil, že nezřídka nastává zajímavý jev, a to že z letošních nakupujících se příští rok stanou zase prodejci a nastává tak situace, že věci, nabízené na blešáku jsou v podstatě stále stejné, jenom prodejci se mění. Ale setkání v Holicích není jenom o blešáku, ale taky, jak už název napovídá, o setkávání se s kamarády hamy. Je zajímavé, že s některými známými se člověk potká opakovaně, kdežto spoustu kamarádů vůbec nepotká, i když ví, že se Holic účastní.
    Po dlouhé době jsem se zase setkal s Karlem OK1SW, který nám všem chrudimákům přišel potřást rukou.
    Na obědě jsme letos nebyli ani "U Černého koně" ani "U Skrblíka" jako jiné roky, ale já jako místní znalec jsem vyvedl kamarády kousek za město do motorestu u jedné benzinové pumpy. Někteří jedinci pravda po prvním kilometru chůze začali trochu reptat, ale tyto jsem uklidnil ubezpečením, že v tomto motorestu berou stravenky, tudíž se najíme nejen chutně, ale i levně. Potom, co jsme konečně dorazili k benzínce za městem, si mohli všichni ověřit, že si nevymýšlím, na dveřích bylo skutečně uvedeno, že stravenky berou. Mělo to ale jednu chybu - tyto dveře byly zamčené! Uvedený motorest totiž funguje jenom ve všední dny! Je děsivé vidět dlouhou chůzí znaveného, hladového hama, kterému se právě rozplynula představa o řádném obídku...Za to, že jsem nepřišel o své dlouholeté kamarády a že vůbec mohu ještě psát tyto řadky vděčím bistru "U Medvídků" nacházejícímu se u protější benzínové pumpy, kde se nás ochotně ujali a nasytili nás. Stravenky sice nebrali, ale měli v sobotu otevřeno. Po dobrém obědě nás ještě čekaly dvě odpolední expediční presentace. První o expedici našich OM kolegů do Palestiny a druhá o rekordní expedici na Ducie Island. Obojí perfektní - dozvěděli jsme se věci, které se v článcích v časopisech nenajdou a to samozřejmě od přímých účastníků. Po skončení přednášek už jenom pocourat po poloprázdném blešáku a pak už tradiční závěrečná večeře, tentokrát opět "U Skrblíka" a NSHL zase za rok!