Poslední velký závod sezóny, zároveň závod na který se pokaždé asi nejvíc těšíme. Já říkám A1 contestu "královský závod" a to hned ze dvou důvodů. Jednak se jede pouze na dvoumetru, což je (ať chceme nebo nechceme) hlavní a zároveň jediné pásmo, kde je opravdu pořádný šrumec a kde se závodí, to znamená, že je skoro pořád co dělat. Ono udělat jako stanice X domluvené spojení se stanicí Y v pásmu někde desítek GHz je sice pěkná věc (stanice X se podělí se stanicí Y o první a druhé místo, protože další nikdo v daném pásmu nejede), ale se závoděním to nemá nic společného. No a další důvod proč si myslím, že A1 kontest je NEJ je ten, že se jede pouze telegrafem. Kdo telegrafem jezdí, ten ví o čem mluvím. Nejsem tak naivní, abych si myslel, že jsem nějaký špičkový telegrafista, ale i jako hamovi na telegrafu zcela průměrnému mně přináší tento druh provozu radost a uspokojení. Je to holt paráda, když se tahá slaboulinký signálek ze šumu za použití uzoučkého CW filtru a ono je to pěkně zřetelně čitelné. A to nemluvím o tom, když jsou takové signály dva až tři na jednou na tom samém "fleku" - i na to máme v našem kolektivu CW mága, který si s tím poradí. No prostě nad staré dobré CW není a kdo CW nejezdí a myslí si, že si vymýšlím, ať se morse naučí a určitě mně potom dá za pravdu. Ale dost už úvah a raději k samotnému závodu.
 Od VHF contestu se toho u nás hodně změnilo. Po problémech s fázovým šumem jsme se rozhodli opět radikálně změnit vysílací řetězec.



Od FT850tky s transvertorem jsme se vrátili zpět k čistčí R2CW. Naší starou dobrou erdvojku ale bylo potřeba patřičně "došolichat". Jednak celou prověřit, donastavit, dobalancovat a potom taky dodělat obvody pro spínání PA a v neposlední řadě zvýšit výkon. Na zadním panelu proto přibyl robustní chladič a několik nových konektorových zdířek. Je třeba uznat, že Petr OK1FRG se pochlapil a odvedl dobrou práci. Při těchto činostech využíváme taky znalostí a strojového parku dalšího člena OK1KCR Pavla OK1DNZ, který je špičkovým profi odborníkem v oboru. Jak říkám, dobrá věc se podařila a přes drobné těžkosti při "zahořování" celého řetězce v sobotu dopoledne před contestem se Ivanovi OK1PI spolu s Petrem OK1FRG podařilo vše dát do provozu k plné spokojenosti. Jsou to oba kluci šikovní! Já s Láďou OK1FCR a s Karlem OK1SW jsme se mezitím věnovali opravě hlavního kotevního ložiska na stožáru. Za pomoci vrtačky a posléze pilky se nám to taky nakonec povedlo, takže vše bylo OK. Horší to bylo se zdravotní situací u mně v rodině. Honzík byl od čtvrtka nemocný, měl vysoké teploty a v sobotu ráno jsem odjížděl s mobilem v kapse a s tím, že když bude hůř, dá mně XYL vědět a budu se holt závod nezávod muset vrátit dolů do Chrudimi. A to se taky stalo. Krátce po začátku závodu, zrovna v tu dobu dorazil Martin OK1CMA s novou YL, mně Ivuš volala, že Honzík má teploty nad 40, že to nejde nijak srazit a že ho budeme muset odvézt na pohotovost. Za půl hodiny jsem byl doma a tím pro mne skončilo první dějství letošního A1. Jestli bude ještě nějaké dějství další a nebo jestli bylo první zároveň závěrečným, to se mělo ukázat teprve v noci. Naštěstí se Honzíkův zdravotní stav zlepšil a ráno jsem mohl znovu vyrazit na kopec. Abych Ivuš trochu odlehčil, vzal jsem sebou na kopec mladšího synátora Péťu a v neděli dopoledne jsme opět vyjeli na Vestec. Za dobu mé nepřítomnosti se celkem nic mimořádného nepřihodilo, jenom během nedělního pokusu o zatopení odešla klukům žhavící svíčka od naftového bufiku. V sobotu jsem s bufikem laboroval, tak jsem uvažoval, jestli nebyly příčinou tyto moje pokusy, ale Petr OK1FRG říkal, že svíčka se zřejmě rozpadla stářím. Bufik neboli odborně řečeno "klimatisátor" používáme jako zdroj okamžitého tepla, většinou v zimních měsících těsně po příjezdu, nebo pokud jsou problémy se standartním topením t.j. s kamínky na dřevo, takže vzhledem k blížící se zimě budeme muset žhavící svíčku někde sehnat a klimatisátor uvést do provozuschopného stavu.
 U zařízení se mezitím potýkali s mizernými podmínkami a docela jim to na tu bídu šlo. Péťa OK1FRG si stěžoval, že v noci to stálo za ......., že udělal taky jenom 1 QSO za třičtvrtě hodiny. Ale skóre na obrazovce počítače nebylo zase tak špatné. Po chvilce jsem byl taky vyzván, abych zasedl do operátorského křesla a tak, ač doma v poslední době skoro vůbec nevysílám (je to ostuda, ale už se neůčastním  ani KVPA a pořádné QSO jsem neudělal ani nepamatuju), směle jsem několikrát zacékvil a vypadalo, že to půjde. Začal mě volat nějaký dlouhý němec, ale dosměrovat jsem už nestačil.


Ani kvalitní náhlavní souprava firmy HEILL nedovedla potlačit mohutný pláč mého tříletého potomka z pozadí, takže bylo po vysílání a musel jsem se věnovat malému Péťovi. Takže letošní A1 jsem neudělal ani jedno QSO! Ale to vůbec nevadí, stačilo občas sledovat cvrkot, koukat na klástr a mít radost z toho, jak dělají kluci dlouhé štace.







S malým Péťou jsme byli v lese na houbách, opékali jsme párky a chleba na ohýnku a bylo to FB. Počasí, i když v sobotu bylo deštivo a nevlídno, se v neděli pochlapilo, občas se objevilo i podzimní sluníčko.




 Co se hodnocení závodu týče: Podmínky stabilně prachmizerné, udělali jsme jen o něco víc než předloni (a to jsme měli letos o dost větší výkon), zařízení celkem bez problému, pouze budeme muset co nejdříve vyměnit kotvy u stožáru a taky "načatý" koax od horního zářiče. To jsou ale všechno jenom maličkosti, hlavně že zařízení šlapalo bez problému jak má. A pro případné zájemce jako tradičně k nahlédnutí deník a grafy ze závodu.
  Sezónu ukončíme asi jako tradičně klubovým silvestrem plánovaným na kopec v termínu VKV PA  t.j. třetí víkend v prosinci a potom nás bude čekat dlouhý zimní půst. Na to je ještě ale dost času.