Na kótu jsme dorazili "natřikrát". První už v pátek Péťa OK1FRG, potom
v sobotu dopoledne Ivan OK1PI a nedlouho po něm já. Láďa OK1FCR,
kterého zdržely rodinné povinnosti (je novopečeným otcem
druhé ratolesti), se objevil až skoro o půlnoci ze soboty na neděli. Po
neslaném, nemastném výsledku ve druhém subregionálu,
kterého příčinou byly problémy s anténním
systémem (dvojicí kvadů GW4CQT) jsme se rozhodli
pro radikální změnu a po létech s kvady jsme se domluvili
na nasazení "hitu posledních sezón" dvojantény
DL7KM. Toto rozhodnutí jsme udělali hned po nevydařeném
subregionálu s tím, že anténu ještě
před A1 vyzkoušíme na provozním aktivu. Dopadlo
to jako pokaždé. Anténa vytvořená v posledním
týdnu před závodem Péťou OK1FRG v garáži
byla ve stavu "stavebnice Lego" přivezena v sobotu
k polednímu na kopec a začala intenzivní montážní
činnost spojená navíc s činností vývojovou
a zásobovací (dokupovaly se ještě chybějící
spojovací prvky). Jako "na zavolanou" se
zrovna, když jsme byli v nejlepším, objevili kluci z OK1KPA, naši
sousedi a stálí rivalové. Když viděl Béda
OK1DOZ anténní stožár na zemi a nás okolo,
pokýval jenom soustrastně hlavou a říkal něco o tom, že závod
končí v neděli a abychom to stihli smontovat alespoň na jeho konec.
Načež někteří z nás prohodili, že jim dáváme fóra
a že je stejně jako obvykle porazíme, ale nervově labilnější
jedinci (nebudu raději jmenovat, že Péťo........)
začali tvrdit, že stejně závodíme jenom pro radost,
že výsledek nás v podstatě nezajímá a že vlastně
deník ze závodu nemusíme ani posílat. No, ono
to je vlastně pravda, ale když už na tom kopci jsme, tak proč neudělat pěkný
výsledek a nepoměřit se se stejně postiženými
jedinci?
Teď už tedy k vlastnímu průběhu
závodu. Celý závod mizerné podmínky i počasí
(až do nedělního dopoledne stále mlha a drobný
déšť.). Obrovské QRM na pásmu, člověk už
je na ledacos zvyklý, ale je to závod od závodu horší
a teďkonc to bylo umocněné tím, že se všechno
odehrává prakticky jen v telegrafním segmentu
dvoumetrového pásma. Každý má občas nějaký
problém se signálem, ale to co se dělo po každém
zaklíčování OL2R to tedy bylo unikum. Sršení
a praskot po celém pásmu, stejný efekt jako
kdyby anténa byla pár metru od sršícího izolátoru
vn. Už chápu proč se říká óeldvarušička.
Nevím, ale mně osobně to po cca 30ti spojeních
otrávilo a šel jsem od toho. Holt, když někdo používá
10x větší výkon než ten druhý, tak
by měl mít taky 10x větší jistotu, že má
signál v pořádku. Asi jsem málo odolný jedinec a
budu muset na sobě ještě pracovat, HI.
Ještě k poprve použité
"dvojanténě" DL7KM.