Musím splnit slib daný kamarádům a polepšit se. V mnoha jiných věcech vhodných k vylepšení už to lepší nebude, tak tedy alespoň v aktualizování těchto webostránek. Co se událo za ten celý rok od minulého PD do letošního, tak to doplním postupně, dle času a chuti, ale letošní polňák na OK1KCR se pokusím přiblížit teď, pár dní po kontestu.
   Na polňák jsme odjeli už v úterý v odpoledních hodinách. My = rodinný tým OK1FRD tj. moji dva synové Petr(6), Honza(9) a moje maličkost. XYL se poslední dobou těchto akcí moc nezúčastňuje, což může mít vícero důvodů. Buďto si chce od nás odpočinout a nebo jí naše počínání nepřináší žádné velké potěšení. Teď mne napadá, jaké může mít XYL potěšení z toho pozorovat svého XOM (manžela, HI) při pití piva. No správná ženuška by měla mít radost, že mu chutná a že nezůstává u jednoho větráka, ale že si nechává obsah pulitru pravidelně obnovovat, aby požíval stále čerstvý a kvalitní pěnivý mok. Tyto XYL se vyskytují bohužel pouze v literatuře, potom má doma jednu Ivčoun OK1PI a potom je takovou možno zpravidla potkat zasvobodna (to ale jsou YL a řídí se heslem: Když ptáčka lapají........).
   Ale zpět na kopec. Tak tedy náš FRD tým odjel z Rychnova za velkého dusna (myšleno samozřejmě WX) a cestou jsme projížděli několika pásy deště. A byl to v našich končinách déšť zase po dost dlouhé době, snad po třech týdnech. Cíl cesty - VESTEC! Ano, naše chmurné představy se nevyplnily (zatím) a starý dobrý kopec ještě stále funguje v původní podobě - žádná mobilověž, ani rozhledna s parkovištěm, ani autobusy s návštěvníky. A musím podotknout, ani žádné hnojiště s mouchama jako vloni, HI. Na kopec jsme dorazili navečer už za trvalého deště a podzimní mlhy, ani se nechtělo vylézat z auta. V panváglu nás už očekával "pan domácí" tj. Petr OK1FRG, který je na kopci poslední dobou víc než doma a na polňák se vypravil už v pátek. Auto jsme měli tentokrát napěchováno opravdu až po střechu, samozřejmě samými užitečnými a naprosto nezbytnými věcmi. Polní sprcha (viz PD2002) nesměla samozřejmě chybět. Všechno harampádí jsme zatím vypakovali do panváglu, protože stan nebylo možno v dešti postavit a auto jsme potřebovali prázdné. Prázdné proto, abychom splnili důležité poslání - dopravu piva s příslušenstvím z blízkého Ždírce, od našeho klubového dodavatele. Pivo s příslušenstvím, letos v konfiguraci 2+2, to znamená 2sudy na kopec + 2 dole v záloze a to příslušenství - to je přenosný chlaďák. Vývoj počasí a potažmo i spotřeby nám dal posléze za pravdu. Ano, tato konfigurace byla ta správná! Večer už byl první soudek naražen a pomocí pumpičky na kolo vypůjčené od pana Pátka i patřičně natlakován. První noc jsme všichni přespali v panváglu a stan jsme postavili až druhý den dopoledne, to už nepršelo. Mezitím také přijel na kopec matador naší kolektivky, stále stejně činorodý a překypující elánem, Karel OK1SW z Třemošnice. Hned se taky zapojil do stavby stanu a začal nabízet papriky z vlastního chovu - letos zaručeně nepálivé. V odpoledních hodinách potom dorazili další hamové, zvláště mými juniory toužebně očekávaný Lukáš OK1MHW a potom navečer i hlavní vozidlo z Chrudimi, řízené Ivanem OK1PI, s Láďou OK1FCR na sedadle spolujezdce. Ve vojenské terminologii by bylo možno říci "přijelo velitelské vozidlo", protože Ivan OK1PI je ten operátor zodpovědný za provoz OK1KCR při závodech. Po nahlédnutí do naší "strojovny", kde spokojeně přebývaly naše dva pivní válce, jeden provozní, druhý záložní, oba hamové spokojeně zamručeli a nechali si od výčepních (Honzíka a Péti) natočit hned první žejdlíky. Mezitím odjel na noc domů do Třemošnice Karlík OK1SW s tím, že zase ráno přijede. Vymyslel to letos fífaně, vyspat se každý den zajel domů do pohodlí a ráno odpočatý zase na kopec.
    Ve čtvrtek jsme se probudili do celkem solidního počasí, tzn přestávky mezi jednotlivými dešťovými vlnami byly poměrně dlouhé a toho jsme využili k postavení antén a k zapojení zařízení. Co se zařízení týče, proti minulým závodům celkem žádné změny, co se týče antén taky nic moc nového, jenom přibyla vertikální bílá hůl pro poslech blízkých OK stanic na vršku DL stožárku. Celý tento rok je ve znamení vyčkávání, jak to bude všechno do budoucna s kótou, a proto nic moc nového nenasazujeme, i když víme, co by se ještě dalo zlepšovat. Potom co bylo vše provozuschopné mne napadla mastňácká myšlenka. Z přirozené lenosti, která mně bránila stále schovávat židle i sebe před jednotlivými vlnami deště, jsem navrhnul, že bychom mohli postavit jakési zátiší z lan a plachty coby ochranu před deštěm. Věděli jsme totiž, že v panváglu taková vhodná plachta někde pod palandami je. To co hoši vydolovali zpod paland sice občas připomínalo plachtu, nebo jak prohlašovali kluboví odborníci "velitelský stan Československé lidové armády", ale občas také polní hnojiště blízkého zemědělského družstva a to včetně nezbytného hnilobného zápachu. Nakonec to dopadlo tak, že jedna skupina (OK1FRD) provedla vysoce odbornou ekologickou likvidaci toho, co kdysi bývalo obřím stanem a druhá skupina asanovala prostor v panváglu, kde byla ta hrůza uskladněna. Odpoledne potom dorazila očekávaná návštěva z Chrudimi, rodinný tým Ládi OK1FCR a při té příležitosti musím konstatovat, že mladší Láďův potomek Tomášek se má čile k světu a vypadá to, že by se příští rok už mohl taky PD zúčastnit. Ať Láďa vidí, co to je starat se na kopci o mládež, HI. Večer potom, zatímco Lukáš OK1MHW seděl u zařízení a testoval, zda vše funguje tak jak má, my ostatní jsme seděli u ohýnku a při opékání buřtů jsme se snažili oprášit staré časy, kdy se méně vysílalo a více vyzpěvovalo a vyhrávalo na kytaru. Za přispění osvědčeného klubového kytaristy Ivčouna se nám to myslím chvilkama i docela dařilo.
    V pátek dorazili další hamové. Dopoledne jsme mezi sebou rádi přivítali Míru OK1ND se kterým se celé osazenstvo mimo mne a omladiny vypravilo na předem plánovanou návštěvu blízkého hama Slávka OK1AVY na chotěbořské letiště. Odpoledne dorazil Libor OK1FPL a po něm taky Jarda OK1IOA tradičně se svým malým stanem. Přijel se taky podívat Jarda OK1AEG a myslím, že se mu mezi námi líbilo, dobře jsme podiskutovali. Krátce potom, co nám předvedl nad anténními stožáry leteckou show, dorazil i náš klubový pilot Martin OK1CMA. Načasoval si to poměrně dobře, první várka vesteckého guláše byla sice už zkonzumována, ale právě definitivně zasyčel první pivní válec, takže Martin svoje účinkování na kopci zahájil naražením toho rezervního, který byl stejně připraven víceméně pro jeho osobní potřebu, HI. A ještě na jednu důležitou návštěvu jsem skoro zapomněl. Odpoledne se na Vestci objevil Ivčounem OK1PI toužebně očekávaný a neustále vzpomínaný rodinný logistický tým ve složení XYL Vlasta a synátor Roman. A všechna čest, nezklamali. Kopec zavoněl čerstvě upečenými koláči, jen se po nich zaprášilo! - díky, byly UFB! A evidentně potěšený Ivčoun nosil do ledničky zásoby domácí sekané, okurčičky, božský margot a jiné pochutiny. Všeho bylo tolik, že bylo jasné, že toto nemůže zkonzumovat jeden člověk a to i přesto, že to není člověk tuctový, alébrž ham, HI. Dlužno dodat, že Vlastina byla taktéž potěšena a to nejen tím, jak nám chutná, ale také při pohledu na průběžnou pivní listinu, kde byl její XOM zrovna na čelné pozici, čemuž nasvědčuje její obdivné zvolání: "Teda Ivoši !!!?"
    V sobotu dopoledne jsme měli trochu vzruchu, protože se opět potvrdila stará pravda. Nepouštět se do experimentů a když už, tak velice opatrně. Při přípravě zařízení na PD mládeže, který se jezdí s menším výkonem než hlavní PD, se nám podařilo vlastní nepozorností odpálit PA. Naštěstí klubovým technikem bylo zjištěno, že se jenom odpálila trubičková pojistka uvnitř PA. Lampa naštěstí nedoznala úhony, takže stačilo vymést zbytky skla (pojistka se doslova rozstřelila) a po proměření diodové kaskády a osazení nové pojistky konec zase fungoval. UF! to jsme si oddechli!
    A už se blížil Polní den mládeže, na který se těšil zvláště můj synátor Honza. Ale abych to upřesnil - že se blíží, to jsme si jenom mysleli. Přesně ve 12.32 našeho času jsme totiž k velkému údivu zjistili, že závod je už v plném proudu. A my jsme plánovali začátek až na 13.00...........Holt chybička se vloudí..........Musím ale dodat, že Honza se činil (je vidět tvrdý celoroční trénink v PA a v FM kontestech, HI) a brzy ztrátu, za svědomitého dohledu Lukáše OK1MHW, dohonil. Že to občas chodilo docela dobře - viz deník a grafy ze závodu.
    Během soboty taky zavítal na kopec Eda OK1HEH s YL Zdenkou OK2PLH a taky Kamil OK1AIJ zasloužilý to VO naší kolektivky. Eda dokonce i opékal buřty a bylo na něm vidět jednoznačně kladný vliv Zdenky, HI.
    Jenom krátce k vlastnímu závodu. Chodilo to standartně, tj občas lépe, občas hůře, viz deník a grafy ze závodu. Protivné bylo dešťové QRN v době, kdy venku lilo jako z konve. QRM taky standartní, tj občas taky dost protivné - devítkový šum po celém pásmu, pokud byli kluci z JN79US správně nasměrováni a vysílali na té správné frekvenci. Ale jak říkám nic extrémního, alespoň z mého pohledu. Během závodu se vyskytla sporadika, ale to jsme se dozvěděli pouze od naší výpravy, která navštívila s Bohouškem OK1PBB sousední Spálavu a byla svědky, jak kluci z KPA dělají přes Éesku QSOs 1500-2000km na východ. My jsme zrovna poprve po dlouhé době neměli k dispozici klástr. Nevadí, tak teda příště, HI.
    V neděli dopoledne nás ještě navštívili kluci od síbíček Hugo, Karel a spol, dobře jsme s nima "pokecali" a už se blížil nejen konec závodu, ale i konec druhého a letos i posledního pivosudu. Zhruba hodinu před koncem závodu se ozvalo toužebné zasyčení, rozmontovali jsme pivní potrubí a odvezli chlaďák i prázdné obaly zpátky k Vlastovi do Ždírce. Mezitím Lukáš OK1MHW  využil naší chvilkové nepřítomnosti a dovolil si vylepšit ODX. To si dovolil opravdu dost, protože jak je známo ODX má vždycky vlastnit VO! To je ta mládež, neví co se sluší a patří, HI!
   Po závodě jsme složili DLku, demontovali zařízení a potom už jenom odjezd z kopce dolů do nížin. Kluci do Chrudimi a můj rodinný FRD tým zpátky k Orlickým horám - do Rychnova.