V létě 2009 jsem se konečně, za pomoci obou synátorů, staršího Honzy (OK1JDR) a hlavně mladšího Petra, pustil do instalace kýžené směrovky. Základ stožárku, včetně opásání komína a konzole pro pohon, jsem už měl připravený od minulého léta viz zde. Zbývala tedy už jenom "maličkost", dočesat anténu, sestavit ji a dopravit na stožár. Maličkost to tedy vůbec nebyla, HI. První a to docela kardinální problém nastal, když jsem naposledy zkoušel vsunutí vnitřní pozinkované trubky do té vnější. Naštěstí mne napadlo zkusit to ještě na zemi. Samozřejmě, jak jinak, sedmimetrová vnitřní trubka nešla do té vnější zasunout !!! Nebylo mně v první chvíli vůbec jasné, jak je to možné, vždyť jsem to přece zkoušel už několikrát ! Že by vnitřek vnější trubky nějak orezl ?? Ale kdepak !! Nakonec jsem na to přišel. Veškeré předešlé pokusy a měření jsem prováděl s kouskem jiné trubky. Ač vypadala úplně stejně jako ta sedmimetrová, tak měla vnější průměr mimo toleranci, byla prostě o něco málo slabší ! Tak a teď co s tím ? Jako nejlepší řešení se jevilo nahradit jak vnější, tak i vnitřní trubku trubkami nerezovými. V bývalém krajském městě jsem sehnal přesně ty rozměry, které jsem potřeboval. Na vnější jsem si nechal navařit nerezové matice, sloužící k aretaci vnitřní šestimetrové trubky. Takto vylepšenou vnější trubku jsem osadil do obou ložisek. Potom bylo zapotřebí do této trubky, stojíc na komíně, zasunout tu šestimetrovku. A to vše, vzhledem ke stísněným podmínkám a špatnému přístupu, tak říkajíc "růčo-fůčo", HI. Lehké to tedy nebylo, viz foto. Ale podařilo se a mohl jsem připravit samotnou anténu.
    ECO DHF6 není vůbec špatně udělaná směrovka, ale aby na střeše nějakou tu zimu vydržela a nějaký ten větérek přestála, je nutné provést některé dodatečné úpravy. Velmi slabým místem konstrukce jsou spoje mezi trubičkami na jednotlivých elementech. Spojení pomocí dvou samořezů...hmm, tedy nic-moc. Není nic snažšího, než místo krajních vrutů použít nerezovou stahovací pásku. Konce trubiček je samozřejmě potřeba patřičně naříznout, aby bylo spoj možno páskem řádně stáhnout. Tímto se celá anténa velmi výrazně zpevnila. Dalším problémem byly "hrkající" trapy. Nejdříve to vypadalo, že výrobce v trapech něco zapomněl, nějakou matičku nebo šroubek, HI. Z výzkumných důvodů jsem tedy jeden trap cvičně rozebral, ale nic zvláštního jsem nezjistil, vše vypadalo OK. Problém způsobovala vůle mezi duralovým pláštěm trapu a čely vlastních cívek. Odměřil jsem si vzdálenost čela cívky trapu od okraje duralového pláště a potom stačilo už jenom udělat tupým důlčikem proti každému čelu do duralového pouzdra důlek. A bylo po "hrkání". Zajímavé, že se to projevovalo jen u tohoto konkrétního kusu. Láďa OK1FCR, který stejný typ směrovky taky instaloval, tento problém neměl.
    Nakonec jsme ještě všechny samořezy zatřeli naředěným chemoprénem a bylo možno začít se sestavováním antény. Vzhledem k velmi omezeným manipulačním možnostem jsem se rozhodl osadit na zemi jenom oba krajní prvky a zbylé dva vnitřní namontovat až ve chvíli, kdy bude směrovka na stožáru. Vše šlo celkem hladce. Předmontovanou, v tuto chvíli 2el směrovku jsem bez poškození ani antény, ani okolí vytáhl na střechu. Potom nastal jeden malý problém, a to s krátkými třmeny. Koho by napadlo, že výrobce použije třmen, který jde sice nasadit na daný průměr, ale už chybí cca 1cm na našroubování matic. Široký dost, dlouhý málo, HI. Ale i toto jsem zdárně vyřešil.
    Směrovku jsem dostrojil, přidal patřičný koax a přestože jsem ještě neměl připravený pohon (ale to nevadilo, dalo se zatím točit ručně), pln očekávání jsem zapnul TCVR. A....vše OK!!! PSV naprosto v pohodě na všech bandech, přesně jak deklaruje výrobce. A poznatky z praktického provozu ? Anténním přepínačem jsem přepínal mezi DHF6, vertikálem Titan DX a starou dobrou windomkou. A výsledek ? Směrovka vždy o 1-2 S lepší. Po některých slabých signálech nebyla na obou konkurenčních anténách ani stopa a na DHFce report cca 47. Takže veliká spokojenost. A to se musím přiznat, že jsem měl obavy, protože anténa je jednak hodně nízko (cca 3m od střechy a cca 10-12m od země) a navíc naše QTH je ve velmi členitém terénu. Ještě klika, že DXy se odrážejí na anténu pod určitým vertikálním úhlem, neboli dopadají mírně šikmo zeshora, HI.
    Co závěrem ? Dílo se podařilo, splnil jsem si jedno z mých velkých HAM přání. Pro dané podmínky našeho QTH je toto maximum. Bohužel, žádný příhradový stožár s monobandery nepřipadá v úvahu. Ještě by se snad dalo uvažovat o upgradu na Stepira, ale to už je o něčem jiném.