Tak zase jeden contest, který jsme jako OK1KCR vyrazili na naši domovskou kótu vyhrát. Tentokrát byl první na Vestci Petr OK1FRG, který zde prodléval už někdy od pátka (nebo od čtvrtka) a to z důvodu toho, že musel v domácím QTH zlikvidovat všechny antény, protože budou generálkovat střechu a tím pádem nemůže doma vysílat ani na KV, zvláště na jeho milovaném 6m KV-VKV pásmu. Vzhledem k "přátelským" vztahům, které u nich v činžáku panují, to vypadá, že to bude hodně nadlouho....Druhý v pořadí se dostavil v sobotu ráno Karel OK1SW z Třemošnice a teprve po něm zbytek chrudimáků t.j. Ivan OK1PI, Láďa OK1FCR a já. Vezl nás Ivan, takže cesta proběhla bez zvláštních  příhod. Za zmínku snad stojí jenom to, že jeho vozidlo je přísně prohibiční, což někteří členové posádky těžce nesli. Na moje připomínky, že je velké vedro a že by jedno neškodilo, byla řidičem zapnuta klimatizace a bylo "po vtákách". Jó to jsou ty technické vymoženosti nakonec na ně vždycky doplatí člověk....Karel OK1SW nepřijel jako obvykle sám, ale přijela s ním i prkýnka na zvelebení našeho portable příbytku. Ale kdyby jenom prkýnka. Karel  sebou (taky jako obvykle) přivezl zase spoustu nápadů a podnětů ke zlepšení kdečeho od pomocné antény až po chemické WC. Zvláště posledně jmenovaná záležitost byla na pořadu dne. Musím přiznat, že ač spočátku vyvolalo toto téma přezíravé úsměvy nás ostatních (každý jsme přece rozený zálesák nebo přinejmenším "zálukáč"), nakonec jsme dali Kájovi zapravdu, jako vždycky. Holt odjakživa vidí dál než my a zatím pokaždé došlo na jeho slova.. Takže v odpoledních hodinách už se nediskutovalo o tom jestli chemické WC ano nebo ne, ale o tom jaké a za kolik. Padaly různé připomínky, např. se přetřásala nosnost celého zařízení (někteří z přátel navštěvujících občas kopec váží hodně přes cent), finanční otázky provozu - na kolik použití vystačí chemická náplň a kolik stojí nová a zda vůbec dostupná chemie je schopna poradit si s vesteckou skladbou stravy atd. V příjemné diskuzi rychle ubíhal čas, bez zvláštních příhod jsme ustrojili stožár - ozdobili jsme ho různou anténní bižuterií a už se přiblížila hodina závodu. Udělal jsem jedno nebo dvě předzávodní QSO a všichni jsme si skojeně otevřeli další lahvová piva. Naše mazácká spokojenost trvala jenom do začátku závodu. Ač jsem volal výzvu, točil anténou a prostě zkoušel všechno možné i nemožné - počet QSOs za prvních 10 minut NULA! Není pravda každý den posvícení, ale přece jenom na to nejsem zvyklý. Zkusil jsem zavolat jednu OK1 stanici, pochybujíc, zda mně to vůbec vysílá a spojení jsme udělali, i když si to nechal ode mne zopakovat. No co, říkal jsem si, QRM je prevít....Odběr ze zdroje byl v pořádku, PWR ručička na transvertoru taky vesele poskakovala v rytmu modulace, no prostě naprostá pohoda - jenom QSO pořád žádné. Cékvím, cékvím a pořád nic, když v tom se přesně na moji frekvenci ozvalo "je tady někdo?" odpovídám "ano" a znovu zacékvím. Ale co to? Ta "drzá" stanice jede na moji frekvenci vesele výzvu a nejen to, vesele ji volá jeden ókáč za druhým. To je už napováženou a vyhlašuju poplach. Přišel hlavní technik Ivan OK1PI a začíná rekogniskace zařízení. Všechno vypadá normálně, odběry při zaklíčování jsou jak mají být, akorát z antény zřejmě nic "nestříká". I to zatracené relátko v přepínači RX-TX, co nás minule potrápilo, je OK.....No abych to ukončil. Nakonec Ivan přehodil ten oranžový kablík místo toho bílého, takže konečně byly konektory zastrčeny tam, kde měly být a to byla najednou paráda, našel jsem si rozumné místečko a už to šlo - občas docela pěkný pile-up, asi jsme se za tu půlhodinku, co jsme nebyli na bandu stali vzácnou stanicí. Ivan OK1PI v náhlém pohnutí mysli našel kus papíru a tužku a začal si malovat propojení všech těch našich škatulek, prý pro příště. No uvidíme....
   Asi hodinku po začátku závodu nás přišli navštívit kamarádi, sousedi z OK1KPA. Chvilku jsme podiskutovali, Vašek OK1AMI nabral něco ze své studnice vtipů a už se loučili, aby neztráceli čas a zase nás podrtili. No proč né, musíme jim taky někdy udělat tu radost, kdybychom byli stále o pár míst ve výsledkové listině před nima, potom by jsme jim to závodění třeba znechutili a s kým by jsme potom soupeřili, HI?
     Přijel se za námi taky podívat Olda OK1HON, který pořád kutal něco na autě doma na chaloupce dole pod kopcem. Mezitím Láďa OK1FCR uklízel nepořádek po bitvě, kterou jsme sváděli od loňského podzimu s myší, nezvanou zimní obyvatelkou našeho "panváglu". Bitva to byla obrovská, zakoupili jsme dvě pasti, postupně jsme líčili od chleba až po salám poličan, ale myška vždycky návnadu sežrala bez toho, že by pastička sklapla. Marné bylo přivazování návnady drátem, marné bylo nastavování pastičky na nejjemnější spoušť.....Myš to prostě vyhrála na plné čáře, sežrala toaleťák, okousala etiketku z Ferneta (ještě, že neuměla odšroubovat uzávěr!!!!), sežrala kolínka a ostatní těstoviny atd. Alespoň, že se nepotvrdila hypotéza Péti OK1FRG, že myš je natolik zručná, že si umí otevřít skříňku se zásobami, sežrat na co má chuť , a zase ji za sebou zavřít. Jak bylo prokázáno (viz foto), myš si do osmimilimetrové překlížky vykousala přístupovou cestu zezadu skříňky. Myslím, že bitva bude pokračovat zase na podzim. Počítám, že se myšička objeví po A1 contestu a po zkušenostech si jistě pozve i nějaké ty příbuzné na zimní byt.    
  Jinak závod to byl (až na ten rozpačitý začátek) pěkný - viz  deník  a  grafy). Nastala poměrně zajímavá situace - ODXy jsme měli dva, protože dvě nejdelší QSO byla přesně stejně dlouhá. V neděli navečer jsme už byli zpátky v Chrudimi a já jsem ještě večer přejel na kole za rodinkou do Rychnova.